Jak jsem k australskému ovčákovi přišla aneb jak to všechno začalo...
Už je tomu rok, co mi na mysl přistála myšlenka na vlastního, úplně a jenom mého pejska, se kterým bychom se spolu věnovali psím sportům a především agility... Plemeno to mělo být velké, ale lehké, prostě středního rámce, živé a pozorné povahy, prácechtivé...
Takže jsem logicky nejdříve zavítala mezi "chodské vody", ale ne a ne najít chovatelskou stanici, kde by se mi psi vyloženě líbili.
A tak padla volba na plemeno druhé v pořadí - na australského ovčáka.
Po půl roce bádání a zjišťování si informací o plemeni, korespondování si s různými chovatelskými stanicemi a agility táboře, kde jsem měla šanci poznat hned několik aussieků, bylo rozhodnuto. Můj aussie bude pracovní linie, výstavního medvěda nechci. :o)
A protože se schylovalo ke krytí úžasné fenky All By Myself Diandra, neváhala jsem.....
Po vééélmi dlouhé zimě nastal konečně čas a v chovatelské stanici Valkar na svět přišlo 7 úžasných kuliček. Aby taky ne, tatínkem je Imagineer's Incredible Lad aka Djairo, prostě úžasný pes, s výbornou povahou, skvělýmí pracovními vlohami a jako bonus - s pěkným exteriérem. ;o)
A tak je tu, náš malý Grippen, štěňátko plné elánu, můj vysněný vlastní pes....

 

A jaký náš malý stíhač je?
Jedním slovem úžasný. Při pořízení australáčka jsem tak nějak potichu očekávala, že bude vnímavý a šikovný, ale Grippenek mě stále dostává do úžasu. :o)
Nemá problém snad s ničím, velmi si cením jeho přivolání, neb od 1. dne, co je doma, na můj hlas krásně reaguje a je lehce odvolatelný. Od cizích lidí, pejsků.. dokonce ze hry s jinými štěňaty. :o)
Výborně zvládá život ve městě, kterýžto obnáší mimojiné i cestování v MHD, rušné ulice, spousty lidí, aut a já nevím, co ještě. Je zvídavý a k novým věcem přiměřeně opatrný. :o) Pokud už něco zná, vrhá se tam podruhé po hlavě!
Stejně tak s čistotností není žádný velký problém. Sem tam nám něco ujelo, ale to byla spíš paniččina lenost vstát.  O:o)
Stejně pěkně umí zakazovací povel, tedy fuj a velmi rychle pochopil i další... :o)
Opravdu moc doufám, že tohle naše idylické soužití bude jen a jen v pohodě pokračovat a že až začneme s opravdickým výcvikem, bude pinďa stejně šikovný, jako je teď. ;o)